V posledním příspěvku jsem psal, že jsem zatím nezajel letošní výzvu. Situace na uplynulý víkend se změnila a místo dovolené byl „volný víkend“ na cyklistiku. Protože se mi nechtělo vyrazit směr Špindlerův Mlýn v rozjeté letní sezoně, tak jsem byl za tuto možnost rád a v neděli 3.7.2022 vyrazil. Jednak jsem si říkal, že neděle bude lepší na provoz a zároveň zde nebude ani tolik lidí. To jsem ale pro jistotu podpořil i brzkým výjezdem, když jsem z Hořic odstartoval v 6:45. Trasu jsem nejel nejkratší, ale s tím, abych si kromě výšlapu na Špindlerovku zajel cca 150 km….
Cesta do Krkonoš přes Hostinné
Abych se rozjel a připravil na kopce ve „finiši“, tak jsem zvolil východní trasu. Konkrétně tedy Hořice – Miletín (potokama) – Chroustov – Horní Brusnice a Mostek. Je to cesta nahoru dolů, ale už ji mám vžitou, takže vím, co mě kde čeká, kde si odpočinout, kde přidat atp. Z Mostku si pak oddychnete sjezdem do Debrného. Následuje přibližně dvacet kilometrů jízdy víceméně po rovince. Nějak jsem si to dopředu ani neuvědomil, ale od Hostinného, přes Prosečné, Dolní Lánov, Lánov až po Vrchlabí jedete v zastavěné oblasti, že ani nepoznáte, ve kterém místě jste. Když už jsme u Dolního Lánova, tak přidám jedno foto pro zajímavost.
Na trase totiž podjíždíte nákladní visutou lanovou dráhu Černý Důl – Kunčice nad Labem v Krkonoších, která je určena pro přepravu kusového vápence z lomu v Černém Dole ke zpracování v Kunčicích nad Labem.
Mezi Lánovem a Vrchlabím jsem využil cyklostezku podél hlavní silnice. Ve Vrchlabí jsem trošku pobloudil po ulicích a vyjel na kruhové křižovatce u areálu Vejšplachy. Tady už mi tedy nezbylo než jet po silnici a to 15 kilometrů až do Špindlerova Mlýna. Ráno byl ale opravdu pohodový provoz, moc aut jsem nepotkal. Po této mírně stoupající části trasy se nelze nezastavit u Labské přehrady.
Právě v tomto bodě jsem se rozhodl pro změnu, která tedy byla plánovaná při tvorbě trasy v aplikaci Mapy.cz, ale nějak jsem nestudoval, jaký terén kde je… Takže od přehrady až do Špindlu jsem jel po zelené přes Tabulové Boudy. Terén byl štěrkovitý a ne, že by tam byly nějaké dlouhé kopce, ale pár strmějších výšlapů se našlo, až jsem se bál, jestli mi to zbytečně nevezme síly na poslední část trasy. Nevzalo 🙂
Vyšlo to na nějakých pět kilometrů mimo asfalt, ale na gravelu žádný extra problém. Možná pak jen na konci při sjezdu do centra, kdy jsem k tomu měl respekt a obával se pádů, ale to je spíš tím, že na podobné traily nejsem zvyklý 🙂
Další plán? Vydat se na 10km výjezd po Špindlerovské ulici okolí Dívčích lávek až na Špindlerovku. Když to člověk jede autobusem, tak si to úplně nepředstaví, jak náročné to je. Já si těch 10km ale poměrně užil, jelo se mi více než dobře. Kromě pár cyklobusů a taxiků jsem potkal už jen čtyři cyklisty (směrem nahoru), kteří měli stejný plán dne. Cesta z Hořic až na vrchol u Špindlerovy Boudy vyšla časově na tři a čtvrt hodiny čistého času jízdy a 70km na tachometru. Když srovnám výlety z předchozích let – Ještěd, Černá hora… tak myslím, že to byl nejjednodušší výšlap. Je to dáno i tím, jak je silnice natažená, právě kvůli tomu, aby tam nebyla žádná strmá stoupání.
Zpátky přes Jilemnici
Kudy zpět domů? No při takovýchto výletech se mi úplně nechce jezdit stejná trasa tam i zpět. Navíc jsem chtěl pokořit 150km. Původně bylo v plánu i to, aby měl nastoupáno přes 2000 výškových metrů, ale to se bohužel nepodařilo. Vybil se mi cyklocomputer, který mi to ukazoval a na hodinkách jsem se byl líný dívat, jaký je aktuální stav. Navíc jsem si myslel, že když už jsem měl v půlce cesty nějakých 1400 metrů, že to cestou zpět dám v pohodě.
No ale ono to je celé z kopce 😀 Dokonce jsem si na trasy dle Garminu zajel rekord v nejrychlejším úseku 40km, ale to jsem neplánoval, jel jsem tak, jak nohy umožňovaly. Do Vrchlabí tedy stejná cesta (tentokrát už ale po silnici i okolo přehrady), následně jsem zahnul na Hrabačov a Jilemnici. Zde jsem využil předchozí zkušenosti s trasou z Jilemnice na začátku června a přes Kruh, Roztoky a Karlov dorazil do Staré Paky. Měl jsem v plánu jet na Syřenov a dát si něco dobrého třeba Na Klepandě, ale pomotal jsem odbočku a pak už se nechtěl vracet, takže trasa už byla víceméně daná a to Štikov, Bělá u Pecky, Lázně Bělohrad. Tam mi došlo pití, takže jsem si dal zastávku v Tetíně v super hospůdce Dupačka a přes Miletín a Dachova dorazil domů do Hořic.
