Proč vznikl tento cykloblog? Ještě před několika málo lety bych tomu nevěřil. Ačkoliv jsem byl od mala vedený ke sportu, tak kolo mi sloužilo primárně pro zábavu a přesun v rámci města. Během středoškolského období se mi v rámci „Cyklisťáku“ dokonce znechutilo. Nikdy neříkej nikdy! Jsou to přibližně čtyři roky zpět a ke kolu jsme si našel nový vztah. Bylo to dáno tím, že jsem měl po operaci kolene a jízda na kole mi byla doporučena jako vhodná pro rehabilitaci i posílení svalů okolo kolenního kloubu.
Jízda na kole, to není jen aktivní pohyb, ale očista těla po psychické stránce!
Začal jsem postupně a nic nepřeháněl. Když si zpětně vzpomenu, že se moje jízdy pohybovaly okolo hranice 20km, tak to už by mi dnes opravdu nestačilo. Zpočátku jsem to bral zejména jako náhradu jiné aktivity a posílení kolene. Postupem času jsem ale zjistil, že jízda na kole dá člověku mnohem víc. Nezáleží na věku, ani na tom, zda jste byl(a) sportovec.
Každý si může vybrat svoji trasu, typ kola a rychlost, jakou se vydá na cesty. Někdo miluje terén, jiný dává přednost asfaltu. Někde bere vyjížďku na kole jako poznávání okolí, takže jsou s tím spojené časté zastávky například pro fotodokumentaci atp.
Pokud bych se měl někam zařadit, tak jsem určitě hobby jezdec. Tím, že jsem odjakživa sportoval, tak mne to ale stále táhne k „výkonu“. To znamená, že kromě poznávání okolí si dám rád i do těla. Pro měření aktivit jsem si pořídil i Garmin hodinky, které využívám i k následnému spárování s aplikací Relive, která dokáže vygenerovat záznam z jízdy. V základním bezplatném režimu včetně možnosti vložit fotografie pořízené během cyklovýletu, což je pro většinu plně dostačující.
Garmin aplikace vám nabídne možnost se spojit i s dalšími lidmi. Nabízí možnost výzev, takže pokud rádi soupeříte, můžete to být ta pravá motivace pro vás.
Jízdou na kole si ale krásně pročistím hlavu – jen to nesmí sklouznout k tomu, že přestanete vnímat cestu, to je pak zrádné a mohlo by vést k riziku zranění. Proto nepatřím zrovna mezi zastánce toho, aby se během jízdy používala sluchátka. Přecijen, když jedete po silnici, je třeba mít přehled o tom, co se děje kolem vás.
Nikdo přede mnou, nikdo za mnou 🙂
Sportovci neradi prohrávají a s věkem se to nemění. To je tak trochu důvod, proč jezdím sám a prozatím to tak je i u delších tras. Nedokážu se úplně nastavit na jízdu s někým cizím, buď abych neutavil sebe, nebo naopak. Každý má své tempo. Nicméně to neznamená, že bych se zříkal možnosti vyjížděk s větší skupinou lidí. Jen to tvoří menšinu jízd během roku.
Když jedu sám, tak vím, jak na tom aktuálně jsem, jestli do toho mohu šlápnout víc, kdy si odpočinout atp. Když před sebou v „dálce“ vidím osobu na kole, tak mi to nedá a snažím se ho dojet. Ještě horší je, když vycítíte, že máte někoho za zády, to je pak teprve „Tour de France“ 🙂 Vše končí prohrou, buď mojí, nebo „soupeře“. U delších tras to ale nepřeháním, tam jsem ochotný se nechat předjet, nebo nikoho nedojíždět, protože vím, že síly budou potřeba k návratu domů.
Moje cyklistika se primárně točí okolo míst v Královéhradeckém kraji. Zatím jsem nedospěl k tomu, abych si dal kolo na auto, někam dojel, tam si užil cyklistiky a zpět autem domů. Ikdyž během roku jezdím některé trasy víckrát, tak mi to nevadí. Stačí jiná změna počasí, jiné roční období a znamená to jiný zážitek. Nejčastějším cílem je pro mne Zvičina – vrch, na který se moc rád vracím a to v každém ročním období. Její krása spočívá v tom, že je celá řada cest, jak se dostat na vrchol. Nemám sice horské kolo, takže některé trasy nejsou pro můj trek ideální, ale i tak jsem již většinu cestiček dokázal prozkoumat a vždy to stálo za to.
V dnešní moderní době je aktivní pohyb potřeba – nemusí to být nutně cyklistika (ikdyž jí doporučuji), ale alespoň procházka, běh či cokoli jiného. Tělo pohyb potřebuje a vaše mysl také.
Tím směřuji k cíli tohoto webu – třeba někoho přesvědčí k tomu, aby vyrazil na kolo a začal prozkoumávat své okolí. Někdy objevíte krásy přírody dá se říci za rohem svého domova, aniž byste o nich do té doby věděli.