Poslední srpnová sobota byla ve znamení nápadu zajet si na kole do Poděbrad a zpět do Hořic. Počasí bylo příjemné, žádné teplo, deště… Jen vítr zlobil, ale na zpáteční cestě pomohl s energií a jelo se s větrem v zádech 🙂 Celkově najeto 110km za necelé čtyři hodinky. S ohledem na to, že na trase nejsou žádné významné kopce, tak je cesta vhodná pro kohokoli (samozřejmě je lepší, kdy má něco najeto, aby ho několikahodinové sezení na kole nebolelo…).
Po většinu jízdy jsem se vyhýbal frekventovanějším silnicím, nevyšlo mi to je na cestě do Poděbrad, když jsem omylem najel na hlavní silici 32 z Jičína na dálnici D11. Nějaký kilometr to trvalo, než se dalo odbočit ze Senice zpět na původní trasu, ale v sobotu zase tak velký provoz nebyl, zejména na kamiony, takže to taková hrůza nebyla.
Zpět k plánu trasy. Z Hořic jsem se vydal na Sukorady a dále na Smidary. Dále pak na Hlušice, Kněžice a Záhornice. Směrem na Dymokury minete Jakubský rybník, který má svoje kouzlo a je dobrým místem na oddechnutí (pokud tedy nehledáte místo i s občerstvením). Ale je zde i historický vodní mlýn z roku 1572. Následně jsem se vydal do Činěvse a přes již výše zmíněnou silnici 32 do Senice, kde jsem odbočil na obec Pátek a pokračoval už do Poděbrad. S ohledem na odpolední hodiny jsem si tentokrát nějaké velké pokoukání a přestávky v Poděbradech nenaplánoval. Takže jsem se jen projel částí okolo nádraží a vydal se zpět.
Zpáteční trasa kopírovala tu původní, pouze z Pátku jsem jel na Činěves už tou správnou trasou přes Úmyslovice a krátkou odbočkou směrem na Dymokury.
Jedná se opravdu o nenáročnou trasu a pokud si ji naplánujete na víkend od ranních hodin, tak je zde několik možností, kde se můžete zastavit a dopřát si něco dobrého na zub, nebo k pití. Zkrátka si užít pohodový den na kole bez nějaké extra větší námahy v kopcích.
Pokud byste si chtěli projížďku natáhnout, je možné se napojit na Labskou cyklostezku a najet spousty dalších a dalších kilometrů 😉