Když jsem si stanovil cíle pro letošní rok, tak mě nenapadlo, že se dočkám situace, kdy vláda víceméně zakáže lidem se aktivně hýbat a tím posilovat svoji imunitu. Nikde nejsou k dispozici data, na základě kterých by se dalo posoudit, že lidé, kteří si jdou zaběhat, nebo se projet na kole, se při této aktivitě nakazili. Co s tím dál? Pokud nebydlíte ve velkých městech, kde si můžete na kole najet třeba i sto kilometrů, tak máte legálně smůlu.
Situace je samozřejmě vážná, o tom nelze pochybovat. Ale zakázat pohyb na čerstvém vzduchu? Nařízení, která se chystají od pondělí 1.3.2021, kdy se nesmíte vydat za sportem za hranici obce, mne víceméně dotlačily k tomu, že jsem si dal PASONE na kole. Nic přehnaného, ono úplně ideální podmínky nepanovaly, dost foukalo, takže občas jsem nevěděl, jestli jedu opravdu z kopce 😀
Minimum kontaktů na kole
Každopádně za ty tři dny jsem potkal jednotky lidí a s nimi jsem byl „v kontaktu“ tak dvě sekundy a v dostatečné vzdálenosti. Pokud potkám pěší, nebo předjíždím jiného cyklistu, tak to vezmu velkým obloukem. Pro případ nouze u sebe mám v kapse respirátor, kdyby to situace vyžadovala. V rámci koronaviru tak nikoho neohrožuji a dělám to pro sebe, ne jako revoltu proti vládě či komukoli jinému. Prostě se potřebuji hýbat zejména kvůli tomu, abych se cítil v pohodě jak po fyzické, tak hlavně psychické stránce. Mám rozum a nejedu tam, kde bych čekal větší množství lidí, když to někde na skrumáž vypadá, tak změním trasu. Prostě něco, co by vůbec nemělo vadit. Ale na nařízení, která často logicky neodpovídají, jsme si již ta ten rok, bohužel, museli zvyknout.
Vláda a obecně poslanci i senátoři, by udělali nejlépe, pokud by se do toho vůbec nepletli, protože za tím dost silně zavání zejména politikaření, což znamená ztrátu drahocenného času v boji proti pandemii. Měl být zajištěn krizový štáb odborníků, kteří budou za svá rozhodnutí zodpovědní a přes jejich doporučení tak říkajíc nejede vlak.
Náročná práce politiků
Zodpovědnost politiků je nulová. Je téměř k pláči, když vidíte v televizi vyjádření některých představitelů a za den dva se k nim vůbec nehlásí, nebo to prostě hodí na někoho jiného. Práce k nezaplacení, co říkáte. Ono být ministrem je děsně náročné, proto tu máme tak dlouho například pana Havlíčka jako dvojministra a ještě k tomu vícepremiéra. V době krize zvládat dvě ministerstva, to musí být sakra záhul. A co teprve, když je klid, to by zvládl zřejmě tak čtyři a k tomu přednášky na univerzitě..
Od politiky raději pryč. Pokud se ohlédnu za svými letošními cíly, tak první dva měsíce vyšly suprově. Díky závěrečnému finiši v únoru jsem se dostal 465 km, což je o 160 km více, než loni touto dobou. Nicméně radost kazí právě ohlášené tři týdny tvrdého lockdownu, 500 km v březnu 2020 se bude dohánět velmi těžko. Uvidíme, jak to půjde, ale nedovedu si představit se tři týdny nehýbat na čerstvém vzduchu a procházky v přeplněných ulicích nejsou zrovna tím, po čem bych toužil.
Únorový cyklistický finiš
Na závěr posílám ke shlédnutí svůj trojdenní zápis, hlavně v pátek jsem si udělal radost vyjížďkou na Horka, víkend už byl spíše odpočinkový, ale v uvozovkách, protože protivítr ubíral dost sil.