Zasněžená Zvičina

Nějaký čas jsem kolo vynechával a to z prostého důvodu. Napadl sníh a po cca pěti letech se dalo chodit i tady v našich končinách na běžky, takže jsem neodolal, protože mi bylo jasné, že sníh se dlouho neudrží. Ale stálo to za to, ikdyž vyjížďka na kole chyběla. To jsem změnil o víkendu a pak včera 25.1.2021, kdy jsem se rozhodl, že se podívám opět na Zvičinu, abych ji viděla na kole zasněženou.

No nápad to byl zajímavý, ale asi není úplně ideální si tuto trasu dávat přes zimu tak často. Silnice byla víceméně celou dobu holá, až od Vyšehradu se začaly sem tam objevovat zmrazky a pár úseků opravdu se sněhovou pokrývkou. Při cestě nahoru to víceméně nevadí, protože rychlost je někde jinde, ale na cestu zpět už bylo zapotřebí zvýšené pozornosti. Ať už co se týče sjízdnosti silnic, tak i provozu – to je v zimě určitě jedna z nevýhod silniční cyklistiky. Někdy stačí málo a jste na zemi, což s autem za zády rozhodně není žádná legrace.

Nicméně zpětně výjezd na Zvičinu určitě stál za to, zapadalo sluníčko a zároveň nebyly mraky, takže výhled byl nádherný. Tím, že nebyl víkend, tak tam nebylo ani tolik aut, s kterými by člověk musel počítat na cestě. Na tom sněhu bych asi volil raději zastavení, než jim padnout pod kola…

Lednový sníh na Zvičině

Dlouho jsem se ale na vršku neohřál a vyrazil domů do Hořic, abych přijel za rozumného světla. První kilometry jsem dával opravdu pozor, aby mi to neujelo.

Pád před cílem

Pozor jsem si sice dával, ale nakonec mi to nebylo nic platné. Tedy, je třeba uznat, že od Miletína už jsem si říkal, že je to v pohodě, maximálně si pohlídat úseky v lese za Jeníkovem, ale nějak ta pozornost opadla se značkou začátku Hořic. Takže při sjíždění ke kruháči u sokolovny jsem jen instinktivně raději vyhodil jednu nohu z kufrů a to se ukázalo jako dobrý nápad 🙂 Protože při mírném odbočení kolo podjelo a já se skácel na zem. Kolo přežilo bez úhony, to je důležité. Auto žádné nejelo, takže jsem se na zemi moc nezdržoval, abych nebavil kolemjdoucí a hurá domů, kde zjistím i následky na sobě 😉 Nakonec z toho jsou jen mírné šrámy na loktu a koleni plus větší modřina na boku. Pokud jsem si tím vybral letošní karamboly, tak jedině dobře. Zkrátka je třeba dávat pozor na každém metru, ať už je sníh, nebo ne, nepozornost se nevyplácí.

Závěrem posílám tradiční souhrn trasy přes Relive.