Blíží se konec září a s tím i příchod podzimního počasí. Pokud by vydrželo to současné, tak je to relativně lepší, než na přelomu jara a léta letošního roku. Ale počasí neporučíme. Každé roční období má své klady i zápory. Na podzim se při vyjížďkách můžete kochat barevností, kterou nám příroda nabízí. A když se vydaří babí léto, je to balzám na duši.
Ani v září jsem se nevydal na nějakou speciální nepoznanou trasu, ale v rámci zejména časových možností, kroužil po známých lokalitách. Po delší době jsem se tedy zastavil i na Zvičině, kde se staví nové objekty a zkrášluje prostředí. Sám jsem zvědavý, do jaké finální podoby se to dostane. Pokud bych měl mít nějakou prosbu, pak určitě nový potah na cestu od odbočky z Miletína na Tetín, ideálně až na Zvičinu. Zde je to poměrně dost tankodrom. V letošním roce se řeší nová silnice na Želejov a Borek, tak si musíme držet palce, aby se v příštích letech myslelo právě na mnou popisovanou trasu. Nejen pro cyklisty by to byla skvělá zpráva.
Práce na silnici…
Dalším oblíbeným místem je pro mne větrná elektrárna v Kocléřově. I tam jsem si udělal výlet, který mě stál utržené lanko na utahovacím kolečku cyklistických treter. Naštěstí pomohlo udělat uzel a tretry i tak dokázaly plnit svoji funkci. I v této lokalitě se nalezne několik úseků, kde si užíváte slalom mezi výmoly, ale to už bych chtěl asi moc… Ono i tak je dost uzavírek, kdy mi to zejména v Miletíně mírně brnká na nervy, jak je možné, že se tak krátký úsek dělá tak dlouhou dobu… Omezení je i na silnici u Dolní Brusnice, nebo na cestě z Debrného do Chotěvic. Podle dopravních map by mělo dojít k dokončení v průběhu října 2023. Dá-li počasí, tak to projedu ještě v letošním roce 🙂
S ohledem na současný stav najetých kilometrů to na konci roku vypadá cca na metu 7500 km, tedy metu, kterou jsem si pro letošek i vytyčil a která značí víceméně strop, kterého jsou schopný v rámci svého volného času dosáhnout.
Uvidíme, jak to bude dál a pokud bych přecijen vymyslel nějakou novou trasu, určitě se zde o ní zmíním.