Mám za sebou letošní cyklovýzvu (ikdyž doufám, že se mi ještě nějaký delší výlet podaří naplánovat) a stálo to opravdu za to. Pokud se chystáte na Pomezní Boudy, tak to není až tak náročné, pokud si nezvolíte „zkratky“ 🙂 Jediné, co mi trošku vadilo bylo počasí v Krkonoších, bohužel to do azura mělo daleko, na druhou stranu v horku by to bylo mnohem náročnější.
Předně musím přiznat, že jsem trošku podcenil přípravu trasy. Čistě jsem jen zadal na Mapy.cz start a cíl a zvolil silniční cyklistiku. Nejkratší cestu směrem na Pomezní Boudy jsem bral jako danou… Takže tady je dobré si určitě cestu blíže prostudovat, abyste věděli i co přesně vás čeká.
Ale zpět na začátek. Výchozím bodem byly Hořice a tradiční cesta směrem do oblasti v Podkrkonoší. Ta zahrnuje výjezd na Vyšehrad (pod Zvičinou), dále pak cestu na Mostek, Debrné a Hostinné. Následně jsem volil trasu přes Rudník, Fořt až do Čisté v Krkonoších. Následující zastávka je již Černý důl a tam na vás čeká už poměrně hodně náročné stoupání, které jsem právě dopředu až tak neřešil a myslel si, že to bude jednodušší. Nicméně finální část, kde jedete kolem Cihlářské Boudy až na Hrnčířské Boudy, je něco, na co jentak nezapomenete a místy to je hodně na morál. Rozhodně je třeba mít naježděno, aby to nohy zvládly. Když je potřeba tak si chvíli orazit a pokračovat dál. Touto cestou se dostanete až na Pražskou Boudu a můžete se kochat výhledy do Pece pod Sněžkou nebo na Sněžku samotnou. Ale odpočinek nehledejte, protože sjezd do Pece je také hodně strmý, náročný a poměrně frekventovaný, takže je potřeba být stále na pozoru.
Z Pece už jsem se vydal po cyklostezce 4375 až na Janovy Boudy (jedete i přes lanovku na Portášky) a poté na Spálený Mlýn. Tady si můžete vybrat jestli do cíle pojedete delší trasou po silnici s mírnějším stoupáním, nebo tou kratší (hezčí), ale s náročnějším výšlapem. Zde se nabízí vlastně dvě možnosti, buď kousek sjet a držet se trasy 4375 (tzv. Pohádková stezka), nebo přejet rovně na trasu 4398, která vás navede až na Pomezní sedlo resp. na hranice s Polskem. V porovnání s Černým dolem je to ale brnkačka. V tomto okamžiku jsem měl v nohách 63km a nastoupáno cca 1800m.
Pro cestu zpět jsem si vybral silnici, po které se dostanete až do Svobody nad Úpou. Protože jsem chtěl najet víc kilometrů a ještě něco nastoupat, abych měl v této charakteristice osobní rekord, odbočil jsem směr Jánské Lázně a Černý důl. Odtud pak již stejnou cestou jako předtím, jen s rozdílem, že v Debrném jsem odbočil na Nemojov.
Přes přehradu Les Království dojedete do Třebihoště (aktuálně je tam pak uzavírka na Úhlejov). Proto jsem jel na Dehtov, Lanžov a přes Velký Vřešťov si vyšlápnul i na Boháňku a poté již s vědomím rekordního nastoupání (2722m) v klidu až domů. Celková délka trasy 150km. Na zpáteční cestě si ale poměrně odpočinete, stoupání už moc náročná nejsou, případně jen kratšího rázu.