Nechci říkat, že nadšeně, ale jsem rád, že uplynulý víkend přinesl oteplení. Nebráním se zimním sportům, zejména běžkaření, ale už jsem se nemohl dočkat na to, kdy opět rozjedu cyklistickou sezonu. Je to pro mne neskutečný relax a v současné koronavirové situaci i potřebné pročištění hlavy. Vyrazil jsem proto jak v sobotu, tak i v neděli. Lepší počasí přinesla sobotní projížďka, ale i neděle měla něco do sebe 🙂
Dvakrát na Boháňku
Zpočátku to chce zvolna, přecijen od poslední jízdy uběhlo 15 dní 🙂 Z Hořic jsem se vydal směrem na Jeřice, po té přes Chloumek až na Boháňku. Za Skálou začíná okres Trutnov, který je momentálně uzavřený z důvodu vládních opatření. Sám jsem byl zvědavý, jak moc se to řeší i s ohledem na cyklisty. Nicméně nejdříve jsem se rozhodl zůstat „za hranicemi“ a odbočil směrem na Třebovětice a pokračoval až do Cerekvic.
Následovala tradiční cesta do Benátek a Máslojed s vracečkou až k rybníku na Vřešťově. Tam jsem jel s očekáváním, zda budu moci pokračovat na Lanžov a případně Doubravice, nebo budu odkázán se vrátit zpět na Boháňku. Nakonec zvítězila druhá varianta, protože za rybníkem obsadila křižovatku policejní hlídka a možnosti byly dvě. Buď se otočit úplně, nebo odbočit doleva směr Čenice. Vracet se mi nechtěla, takže hurá zase na Boháňku. Abych nejel domů stejnou cestou a hlavně najel plánovanou dávku 50km, tak jsem sjel dolů do Maňovic, na lesní křižovatce se dal doleva a poté doprava přes Polšť až do Rohoznice. Výlet jsem si prodloužil cestou přes Miletín až do Tetína (na poli jsem si prohlédl vydru, která zde sháněla něco na zub), kde jsem odbočil doleva na Červenou Třemešnou a po hlavní pokračoval až na Dachova. Závěrečný výšlap ke „Startu“ a poté už městský dojezd až domů. 50tka splněna, ale je pravda, že nohy trošku bolely, zkrátka chce to se zase dostat do pravidelného režimu, aby se aktivovaly svaly a navykly si na podobnou zátěž.
Nedělních bezkopcových 50km
Protože mi kolo chybělo, tak jsem neodolal ani druhý víkendový den, ikdyž sluníčko bylo pryč, takže slibované teplejší počasí se až tak nekonalo. Když jsem se pak podíval do aplikace Relive, která mi vygenerovala trasu, tak se mi povedlo takové srdíčko, do kterého mírně zafoukal jihovýchodní vítr 🙂
Prvním cílem byl Miletín, kdy jsem byl zvědavý, co dělá sobotní vydra 🙂 A ona tam opravdu zase byla, víceméně na stejném místě (ale hýbala se ;)) Po silnici II. třídy jsem pokračoval až do Lázní Bělohrad, kde stále mají ozdobený vánoční stromeček…no však už jen deset měsíců a máme to tady zase.
Abych i tentokrát dosáhl potřebných kilometrů, tak jsem si vyjel do Šárovcovy Lhoty, Mlázovic a Konecchlumí. Přes R35 jsem se dostal do Kovače a návrat do Hořic byl už víceméně napřímo: Třtěnice, Chomutice a Dobrá Voda. Jenže do padesátky chyběly kilometry, takže jsem si to ještě natáhl o trasu přes Chvalinu, Březovice a Doubravu. Oproti sobotě nastoupáno asi o polovinu méně, ale do kopců se dostanu postupně, hlavně pak v teplejších dnech, na které se těším zejména z důvodu, že na sobě nebudu muset mít tolik vrstev.
I v tomto případě přikládám záznam trasy. Do konce února zbývá posledních sedm dní, tak doufám, že se na kolo alespoň dvakrát dostanu, abych v porovnání s loňským rokem 2020 získal nějaké kilometry do plusu.